Různé

Zápisky ze života v karanténě

O změnách, vzdělání, odpadu a zahradě

Je začátek března. Život plyne příjemným tempem a já se raduji z pomalu se probouzející přírody. Přípravy na Víkend pro ženy jsou právě v plném proudu a moc se na něj těším. A pak to přijde, nařízení o uzavření škol a jedno opatření stíhá druhé.

Projde mi ten pečlivě připravovaný víkend?

Ufff! Vyšlo to, ještě jsme to legálně stihly! Víkend jsme si se ženami užily a na okamžik unikly všemu tomu „tlaku“.

Návrat z ráje ženské energie, dobrého jídla a krásného prostředí statku do reality byl zvláštní.

Mám pocit, že všechno je teď trochu jiné.

Nejraději bych na víkendu zůstala o něco déle. Po dlouhé době jsem začala sledovat zprávy a pocítila jsem strach. Taková situace mohla nastat proto, abychom si uvědomili naši zranitelnost a naladili se zpět na vděčnost za obyčejné věci. Naše zdraví, rodinu nebo možnost jít ven na procházku.

Co na to učitelka ve mně?

Ve škole se domlouváme, jak budeme žáky a jejich rodiče (m)učit. Po nějakém tom přemýšlení si uvědomuji, že proces vzdělávání se teď dostal do rukou samotných žáků (a jejich rodičů).

V podstatě to, o co v Montessori pedagogice usilujeme jako průvodci, se teď stalo skutečností. Já jsem průvodce, můžu ukázat, vysvětlit, pomoci pochopit. Zbytek je ale na žákovi. Moji žáci dostali plnou zodpovědnost za své vzdělání. Zároveň věřím, že prochází zajímavou zkouškou oni i jejich rodiče.

Depka z médií

Asi po týdnu jsem zprávy o šíření viru přestala číst. Raději jsem volala svým známým a povídala si s nimi o tom, jak se jim daří a co je nového.

Jak dál žijeme s minimem odpadu?

Jedna z mých starostí ze začátku byla, jestli budu moct nakupovat v obchodě na váhu! A naštěstí to po celou dobu šlo. Akorát jsme se snažili jezdit do města pouze jednou za 10 – 14 dní oproti obvyklému týdennímu nakupování.

V tomto období je také hodně těžké vařit z farmářské bedýnky – nic moc v ní už totiž není. Stará úroda dochází a nová ještě nenarostla. Byli jsme nuceni zase pravidelně začít nakupovat v konvenčním obchodě a nevyhli jsme se tak plastovým obalům. Na druhou stranu, díky za ty dary, že závoz obchodů a celkově obchody běžně fungovaly.

Ještě více jsem si uvědomila, jak je důležité mít svého farmáře. Mít lokální zdroj zeleniny a vlastní zásoby v mrazáku.

Taky jste měli pocit, že nevíte, jestli věřit zelenině dovežené z Itálie nebo ze Španělska? Docela jsem začala přemýšlet o zavařování a jiném uchovávání potravin. Intenzivněji vnímám návrat ke kořenům. Přílišná závislost na obchodech mi najednou připadá krátkozraká.

Přišel čas aktivity nebo odpočinku?

Nejdříve jsem si říkala, jak to bude super a kolik toho stihnu. Uklidit, zařídit, vytřídit, konečně umýt okna… naučit se něco nového a pravidelně cvičit. Nalakovat si nehty a vrhnout se odkládané na šití a malování.

Velmi rychle jsem ale začala vnímat, že tento čas nám byl dán jako dar, abychom zpomalili. A tleskám všem odvážným, kteří si to dovolili.

Já jsem třeba chodila pravidelně po obědě spinkat. Normální šlofíček. A že to bylo těžké přesvědčit moji hlavu, že opravdu můžu. Máte to taky tak? Přece musíš to nádobí umýt hned teď. Nebo ne?
Často totiž převezme hlavní slovo naše mysl a my pak nejsme schopni naslouchat srdci a tomu, co je pro nás v daný moment doopravdy dobré. O tom si můžete přečíst zde.

Chvála kousku zelené země

V rámci časového prostoru jsem přece jen začala dělat něco, na co jsme neměli s manželem čas. Začala jsem
s úpravami na naší zahradě u roubenky. Rozhodli jsme se vyčistit svah a postavit zcela nový plot. Zvětšila jsem také dva záhony a použila staré cihly na jejich vymezení.

Závěrem

Už zbývá necelý týden a začnu zase pravidelně chodit do práce. Musím říct, že se moc těším. Učení online je pohodlné, ale trávit hodně času u obrazovky počítače není vůbec pro mě. Chybí mi okamžité reakce dětí, protože vnímám, že jsou to naše největší zrcadla.

Zpětná vazba existuje i na dálku, lidský kontakt přesto nenahradí.

Jsou tři věci, za které jsem vděčná a které jsem si díky viru uvědomila:

  • budujme vztahy a važme si jich
  • obchody s kvalitními potravinami nejsou samozřejmost
  • příroda je mocná, viry taky

Vážím si toho, pokud jste článek dočetli až sem. Můžete mi klidně do komentáře napsat, co by vás nejvíce zajímalo a o čem si rádi přečtete v příštím článku. Zahrada? Domácnost? Montessori?

Přeji vám krásný den

Propojená

Jsem montessori učitelka a žena obdivující přírodu a mou vášní je vedení ekologicky šetrné domácnosti. Už několik let provádím ve svém životě i domově změny tak, abych žila naplněný život s co nejmenší zátěží pro přírodu. 

Napsala jsem e-book 12 pilířů bezodpadového života aneb Jak s úsměvem a lehkostí produkovat méně odpadu. Své zkušenosti ráda předávám a sdílím s ostatními způsob, jak tyto změny mohou být radostné a jednoduše aplikovatelné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

twenty eight − nineteen =